Archive for category: U14 Dívky

V oslabené sestavě jsme o víkendu odjeli do Plzně a Karlových Varů. V obou městech jsme se setkali s hodně odstoupenou obranou, kdy jedna hráčka neopouštěla vymezené území. V útoku byla hra obou soupeřů postavená na kombinaci pick&roll, kterou ještě neumíme v kategorii U14 kvalitně bránit, což nám v kombinaci s výrazně zataženou obranou soupeře činilo po celý víkend značné problémy.

DBaK – BŠ Praha 68:54 (13:17, 20:8, 13:15, 22:14)

V sobotu jsme zavítali do Plzně na zápas proti DBaK, který nám jako soupeř dlouhodobě nevyhovuje. Ve stísněné tělocvičně, kde je rohová trojka minimálně o metr blíže, než by bylo přijatelné, jsme předvedli velice špatný výkon.

Začátek zápasu patřil nám, když jsme dokázali ubránit a potrestat rychlým protiútokem. Bohužel po obdržení několik košů v řadě, se naše hra naprosto sesypala a vzpamatovala se až necelou minutu do konce – to bylo už bohužel dávno po zápase.

Nemůžu říct, že by byl soupeř po basketbalové stránce lepší než my. Co ale můžu s naprostou jistotou tvrdit je fakt, že hráčky DBaK hrály s mnohem větší chutí a zápalem než my, což v kombinaci s naší neschopností odstavit vyšší hráčky soupeře z vymezeného území udávalo jasný směr hry. Z naší strany zasloužená prohra, ze strany DBaK zasloužená výhra. Doufám jen, že se z našich chyb poučíme do dalších zápasů.

Poznámka k rozhodčím: Poznámka není tolik (vlastně vůbec) k rozhodčím jako spíše k tomu, kdo rozhodčí deleguje. Není ideální, aby na utkání extraligy U14 byl delegován jako rozhodčí někdo, kdo jako trenér vede družstvo stejné soutěže. Vždyť za 14 dní hrajeme proti tomu týmu dva zápasy. Já vím, že tato rozhodčí/trenérka bude pískat podle nejlepšího uvážení a že rozhodně nikoho nebude úmyslně poškozovat nebo vyzdvihovat, nicméně se vždy může najít člověk (a dost často najde), který to neví, čímž se pak akorát zadělává na zbytečný konflikt. Oba rozhodčí ale utkání zvládli na výbornou (od obou týmů hodnoceni zaslouženě známkou 1).

Lokomotiva Karlovy Vary – BŠ Praha 54:68 (16:12, 7:30, 17:11, 14:15)

Nedělní utkání ve Varech jsme nezačali úplně ideálně. Za stavu 12:3 jsme se šli zklidnit na náš první time-out. Do té doby jsme měli volné pozice, jak z pod koše, tak ze střední vzdálenosti, ale prostě jsme nebyli schopni trefit koš. Těší mě, že i přes naprostou zakončovací impotenci, jsme nepovolili v nasazení a snaze hrát na koš. Díky této naší agresivní snaze do zakončení byl soupeř nucen faulovat a my se tak přesouvali na trestné hody, které nás bodově držely nad vodou. V druhé čtvrtině, kde soupeři chyběly 2 nejdůležitější hráčky. Nejlepší hráčka soupeři chyběla v rozehrávce a v jistotě na útočné polovině – díky tomu jsme mohli mnohem více přitlačit a zariskovat v obraně, čímž jsme získali dost míčů a byli tak schopni přenést tlak zápasu na soupeře. Zároveň ale chyběla podkošová hráčka soupeře (tzv. brankář), jejíž nepřítomnost ve vymezeném území byla pro náš postupný útok osvěžující skutečností. Čtvrtinu jsme vyhráli o 23 bodů a rozhodli tak i o výsledku celého zápasu. V druhé půli se soupeř několikrát pokusil dotáhnout, ale naštěstí pro nás jsme dokázali udržet kontrolu nad utkáním a z vyhroceného zápasu (vyhroceného především jedním fanouškem domácího celku) jsme vyšli jako vítězové.

Retrospektivně zamrzí chování některých rodičů/fanoušků domácího celku, které kazilo jinak poměrně kvalitní utkání. Bohužel i stolek podlehl atmosféře „vyhraj za každou cenu“ a třeba v momentech, kdy se na nás soupeř dotahoval, zastavoval čas po koši apod. Je to škoda, protože utkání mělo náboj i úroveň, ale po této zkušenosti člověk těžko pohlíží na upsání 4 bodů jako na náhodu (podle zápisu máme 55 bodů a dáváme koš -> podle zápisu se dostáváme na 53 místo 57).

Za víkend jsme odehráli dvě naprosto rozdílná utkání. Rozdílná především naším přístupem. Obecně bych náš problém charakterizoval tím, že naše hráčky si dokáží až moc dobře uvědomovat i naprosto nejmenší chybu, kterou udělají (a je jasné, že v této kategorii jich udělají mnoho). Už ale nezvládají nebo nechtějí uvědomovat si činnosti, které dělají správně. V tom byl také rozdíl jednotlivých zápasů. V sobotu si všechny hráčky uvědomovaly všechny chyby, zatímco v neděli se všechny soustředily spíše na pozitivní stránku hry.

BŠ Praha B – Pastelka Mladá Boleslav 73:83 (19:26, 19:12, 15:28, 20:17)

Do utkání jsme nastoupili v užší sestavě, než jsou naše hráčky zvyklé (v 9 lidech), takže jsme v každé z prvních tří čtvrtin mohli střídat pouze jednu hráčku. Fyzická náročnost se na nás podepsala ve třetí čtvrtině, kdy jsme ztratili elán a energii a dovolili tak soupeři vybudovat si vyšší vedení. Ani výrazné zlepšení v závěru nám nepomohlo vedení soupeře dotáhnout a z výhry se mohly radovat hráčky z Boleslavi.

BŠ Praha – Sokol Horní Počernice 70:59 (23:15, 8:13, 15:16, 24:15)

V dalších utkáním extraligy U14 jsme doma přivítali Počernice. Soupeř přijel víceméně v kompletní sestavě s cílem nás potrápit, což se mu také podařilo – 35 minut se hrál vyrovnaný basket. Až v posledních několika minutách se nám podařilo skóre zlomit na naši stranu.

Soupeř aplikoval svoji již odstoupenou obranu, i když musím uznat, že obrana hráčky s míčem byla o něco aktivnější, než je na Počernice obvyklé. I tak jsme ale měli spoustu volných střeleckých pozic, ze kterých jsme bohužel nebyli schopni skórovat. Pouze 3 dané trojkové pokusy jsou (vzhledem k počtu pokusů) velice málo. Nicméně i přes špatnou střeleckou úspěšnost se nám nakonec podařilo v utkání zvítězit.

BŠ Praha B – BK Brandýs nad Labem 67:74 (25:18, 16:28, 14:14, 12:14)

Druhý den byla na většině vidět značná únava ze soboty. Nicméně ale o výsledku nerozhodla tolik únava, jako spíše nedostatek vůle některých hráček vystoupit ze své komfortní zóny. Myslím si, že jsme v tomto utkání měli vyhrát. Když se ale hráčky poddají únavě a přestanou hrát jen proto, protože je to pro ně nepohodlné, vyhrát nemůžeme a upřímně si to ani nezasloužíme. Bohužel právě to se u několika odehrálo a my tedy znovu nevyhráli. I přes to si myslím, že je to pro nás velice cenná zkušenost.

BŠ Praha – ŠBK Sadská 77:85 (21:24, 26:16, 13:18, 17:27)

V nedělním utkání jsme v Jenči přivítali Sadskou. Těší mě, že jsme se opět setkali s někým, kdo hraje agresivní obranu a rychlý basketbal. Fakt, že oběma týmům chyběly některé klíčové hráčky, na kvalitě zápasu neubral a jednalo se asi o nejpohlednější utkání, které jsme v této sezóně zatím odehrály. Bohužel jsme v závěru nedokázali udržet tempo a v posledních 5 minutách jsme se nechali připravit o vedení a tím i o celý zápas.

BK Brandýs nad Labem – BŠ Praha 22:87 (1:17, 5:10, 7:43, 9:17)

V sobotu ráno jsme odjeli na zápas do Brandýsa. V prvním poločase jsme se nemohli trefit do koše, ale díky výborné obraně jsme domácí do ničeho nepustili. Bodově jsme odskočili až ve třetí čtvrtině, kdy jsme dali prakticky stejně bodů jako ve zbylých 3 čtvrtinách. Všech 13 hráček se v zápase bodově prosadilo.

Sokol Horní Počernice – BŠ Praha 42:71 (13:21, 11:28, 7:15, 11:7)

Nedělní zápas nám z basketbalového hlediska moc nedal. Soupeř totiž aplikoval 40 minut velice zataženou zónovou obranu – víceméně to vypadalo tak, že jsme mohli vystřelit naprosto kdykoliv úplně volnou trojku. Hrát proti zónové obraně může naše hráčky někam posunout, protože se s tímto druhem obrany určitě ještě setkají ve starších kategoriích (do kategorii žactva ale podle mě zónová obrana nepatří). Nicméně proti zónové „obraně“, jakou aplikovaly Počernice jsme si nemohli vyzkoušet vůbec nic – jak bychom také mohli, když nikdo nebránil hráčku s míčem na trojce a horní řada bránicích hráček dokonce začínala bránit až pod čarou trestného hodu… Vyzkoušeli jsme si alespoň volbu střeleckých pozic (nestřílet hned v první vteřině útoku) a potrénovali jsme si náš útočný doskok.

BŠ Praha – Pastelka Mladá Boleslav 94:20 (25:8, 28:5, 21:5, 20:2)

V utkání jsme potvrdili roli favorita a soupeři nedali šanci pomýšlet na vyrovnaný zápas. Nicméně i proti slabšímu soupeři jsme se poměrně značně trápili s proměňováním jednoduchých střel z pod koše a v poslední čtvrtině i se střelbou z dálky (většina z nich netrefila ani obroučku). V tomto zápase nám naše (ne)úspěšnost zakončení tolik nevadila, ale ve vyrovnaném zápase nás každý nedaný dvojtakt ještě bude mrzet.