Dívky U15 – postup do ŽL

O víkendu odehrály naše budoucí U15 (2004 a 2005) kvalifikaci do žákovské ligy v Kožlanech. Odjeli jsme s cílem obsadit alespoň druhé místo a zajistit si tak slabšího soupeře do druhého kola kvalifikace. Naše cíle jsme výrazně předčili, když jsme po 3 výborných výkonech ani jednou neprohráli a postoupili jsme do žákovské ligy rovnou z prvního místa.

 

BŠ Praha – Sokol Horní Počernice 85:42 (25:9, 19:12, 16:12, 25:9)

První utkání proti našemu rivalovi z minikategorií proběhlo velice jednostranně. Od začátku zápasu jsme si vytvořili vyšší náskok, který jsme v průběhu jen navyšovali. I přes výhru o více než 40 bodů si myslím, že skóre úplně neodpovídá předvedené hře – rozdíl měl být výrazně vyšší (především 42 obdržených bodů je mnoho).

 

BK Horejsek Děčín – BŠ Praha 47:83 (11:19, 16:24, 10:16, 10:24)

Druhé utkání proti fyzicky výrazně vyspělejšímu Děčínu jsme odehráli naprosto excelentně. Kolektivní výkon, kdy se neustále všech 5 hráček na hřišti aktivně zapojovalo v útoku i v obraně. V první čtvrtině zápasu nám dělala trošku problém soupeřova zóna. Kromě nového obranného prvku (z mého pohledu nepatřícího do kategorie U15) nám dělala asi největší problém vždy jedna ze soupeřek, která jen vypichovala míče z driblinku a přihrávek. Na začátku zápasu jsme tím ztratili několik míčů, ale v průběhu jsme se dokázali s tím srovnat a počet takovýchto ztrát do konce zápasu už byl minimální. Utkání se zlomilo ve chvíli, kdy Děčín do druhého poločasu nastoupil bez svých dvou hlavních opor a my tak mohli bodově odskočit. Zbytek zápasu se spíš už jenom dohrávalo, navíc na obou týmech byla vidět znatelné únava.

 

BŠ Praha – DBaK 73:37 (15:16, 20:10, 17:5, 19:6)

Finále skupiny o přímý postup do žákovské ligy jsme sehráli s domácím DBaK. Soupeř byl sice při losování nasazený do role favorita, ale vzhledem k absenci několika hráček (včetně nejdůležitější), byly šance vyrovnané.

Utkání nabídlo velice kvalitní první poločas. Oba týmy se snažily vytvářet maximální tlak na útočící hráče s míčem i bez míče, takže za každým vstřeleným košem stálo veliké úsilí. Jednalo se určitě o jeden z nejlepších zápasů (z hlediska rozvoje našich hráček) za poslední dobu.

O výsledku utkání rozhodla „velikost laviček“ obou týmů. Zatímco my jsme mohli bez větších problémů pravidelně střídat 8 hráček, soupeř stavěl na 3-4 oporách, které prakticky nemohly slézt ze hřiště. Zápas se podařilo zlomit v polovině třetí čtvrtiny, kdy klíčovým hráčkám DBaK už naprosto došel kyslík a my tak mohli odskočit do bezpečného vedení. Pak už jsme jen dále navyšovali skóre. Podobně jako v prvním zápase, bodový rozdíl neodpovídá kvalitě utkání – tentokrát je to ale naopak, rozdíl měl být mnohem nižší.

Dívky U11 – Zlatý Festival

Naše děvčátka U11 absolovovala od pátku do neděle Festival U11, který pořádala Slovanka. První zápas jsme odehráli hned v pátek proti Karlovým varům, které jsme porazili. V sobotu jsme odehráli další tři zapasy, všechny s úspěšným výsledkem pro tygry. Jelikož nás bylo jen 10, holky si docela zamakaly a z vítězství měli o to větší radost. V neděli nás čekalo asi nejtěžší utkání turnaje proti USK, které nás celou sezónu poráželo. My ale vstoupili do zápasu jako bojovnice a nakonec jsme uhráli výhru. V neděli ráno jsme nastoupili proti Klatovům. Už bylo zcela jasné že pokud vyhrajeme jsme na prvním místě. Byla ale znát razantní únava po celém turnaji a proto jsme skoro celý zápas tahaly za ten slabší konec. Nakonec jsme ale dali dohromady zbytky posledních sil a vyhráli rozdílem 3(myslím že 3) bodů. Poslední zápas byl se slabším celkem Říčan. To už byla pro nás jen sladká tečka na konec. A z tohoto turnaje si odnášíme krásné první místo. Tímto holkám ještě jednou děkuji za skvěle strávený víkend a za moc hezké překvapení a přání k narozeninám.
 
 
Míša 

 

Chlapci U13 – Na NF 4. místo, ale pro někoho s cenou zlata

Naši chlapci U13 absolvovali od soboty 5.5. do pondělí 7.5. Národní finále v Praze, které jsme pořádali jako klub my. Sice jsme v Pražském přeboru skončili až na 3.místě, ale díky pořadatelství jsme měli jistou účast v turnaji a kvůli tomu jsme i tak přistoupili k přípravě, která trvala dlouhých 6 měsíců. 6 měsíců jsme se snažili trénovat 4x týdně, někdy i o víkendech a nebo státních svátcích. My trenéři jsme si dali za úkol neudělat na domácím mistrovství ostudu. Možná byla příprava místy tvrdá, spoustu kluků ji nechtěla ze začátku akceptovat a i spoustu rodičů k tomu mělo hodně výhrad. Co si budeme nalhávat, na kluky se přitlačilo takovým způsobem, že jsme v tu chvíli já a Aleš nebyli zrovna oblíbenými trenéry. Ano, kluky to první polovinu přípravy bolelo, ale výsledek stojí za to! A jaký že? 

My ve skupině narazili na Sršně z Písku a družstvo z Litomyšle. V prvním zápase proti sršňům jsme se prali s agresivní obranou soupeře, ale s takovou, jakou po klucích vyžadujeme i my. Dlouhou dobu byl zápas vyrovnaný, to až v druhém poločase přišel zvrat, kdy po několika ziscích a následně zahrání rychlého protiútoku jsme píseckým utekli rozdílem třídy. Nutno podotknout, že soupeři chyběl Josef Svoboda, který v tu chvíli se zrovna vracel z kempu junior NBA a je důležitým hráčem Písku, proto jsme to měli o to snazší.  Jeden důležitý krok ke čtvrtfinále jsme udělali, ale museli jsme udělat i ten druhý, a to porazit Litomyšl i kvůli lepšímu nasazení do playoff turnaje. 

V zápase s Litomyšlí bylo důležité ubránit jejich stěžejní hráče a to Bohdana Slawische a Michala Bílka. A tento úkol kluci dokázali naplnit neskutečně. Od začátku zápasu jsme byli my tím družstvem, které udávalo tempo hry. My jsme donutili soupeře hrát hru naší a i díky tomu jsme si už do poločasu vymanili dobrý náskok do poločasu druhého. Vždy když kluci nějakým způsobem zaváhali a udělali hloupou chybu, ze které jsme obdrželi koš, tak jsme na útočné polovině tuto chybu napravili. Důležité bylo i to, že Bohdana Slawische, nejvyššího hráče soupeře jsme pustili do hry až 3 minuty před koncem a to bylo pro Litomyšl pozdě. Takže cesta do čtvrtfinále vedla z prvního místa ve skupině a osud nám přidělil pro souboj o semifinále BA Spartu. 

V neděli dopoledne nás čekal známý soupeř, soupeř který nás v sezoně dvakrát deklasoval a jednou jsme odešli ze vzájemného zápasu jako vítězové. BA Sparta, která pro nás hraje velmi nepříjemný styl obrany. Na který jsme se sice kluky snažili připravit, ale vždy to je jen o hlavách jestli to zvládnou aplikovat. Zápas probíhal ve stylu nahoru a dolů, naštěstí se nám podařilo ve druhé čtvrtině o pár bodů odskočit. Výborně jsme se popasovali se zdvojováním Sparty, kde většinou náš hráč byl úplně volný pod košem, kterého jsme našli přihrávkou a zdvojení tím potrestali. Malé vedení jsme udržovali do konce zápasu, kdy jsme chvíli odskočili na 10 bodů a více a za malou chvíli jsme bohužel byli zase na dvou bodech. Velmi nervózní utkání, ve kterém jsme ale měli více štěstí my. Po výhře 64:60 v nás propukla neskutečná radost, že jsme se probojovali mezi nejlepší 4 týmy turnaje. 

Ještě ten den v podvečer jsme změřili síly s NH Ostravou v semifinále. Nastoupili proti nám technicky výborně vybavení kluci, ale my se nechtěli nechat zahanbit. Dokonce si naši kluci věřili na to, že Ostravu potrápíme a že do toho dáme všechno. Bohužel si myslím, že nás zápas se Spartou stál hodně sil a to se v tomto zápase projevilo. Už v poločase jsme prohrávali o 20 bodů a my neměli ten správný tah to zvrátit. Ostrava v tuto chvíli byla prostě lepší. To ale nevadí, i boj o 3. místo je krásný počin. 

V pondělí dopoledne jsme vlítli do boje o bronzové medaile a to se Slunetou Ústí nad Labem. V první čtvrtině to bylo velké trápení. My se nějak nemohli dostat do tempa, které jsme celý turnaj předváděli, ale taky jsme hráli 5. zápas na turnaji. To druhá pětice za to vzala jiným způsobem. Slunetu jsme začali přehrávat rychlým protiútokem a hrou 1na1. V poločase jsme tak odcházeli do šatny s 12 bodovým náskokem. Všichni jsme věřili tomu, že to vyjde. že už se nemůže nic stát. Bohužel my jsme přestali hrát a to jak pětka první, tak druhá. Najednou jako by jsme se báli tu medaili získat. Zápas se dohrával za vyrovnaného stavu ve skóre, kdy Sluneta tentokrát měla o něco víc štěstí. Kdy 3 vteřiny před koncem střílela dva trestné hody a oba proměnila. My už neměli timeout a vyhazovali zpoza koncové čáry. Následovalo vyhození k půlce na Jonyho Merxbauera, který vypálil od půlky na koš a byl faulován!!! Následovali 3 trestné hody, ale bohužel proměnil jen jeden z nich a my tak o bod prohráli utkání o bronz. Jonymu určitě nemáme co vyčítat. Bylo spoustu jiných momentů, které o naší prohře rozhodli. Kluci po zápase byli smutní a uronili spoustu slz, ale i tak jsem na ně neskutečně pyšný. Obětovali tomuto turnaji spoustu sil, času a odříkání a 4. místo je úspěchem úžasným!!! A věřím, že nás tato porážka posune zase o krok dál a příště budeme my tím týmem, kam se štěstěna přikloní. 

Nebudu jmenovat jednotlivce, protože jsme jeden tým. Každý měl na turnaji světlé chvilky, ale i špatné. Ale vždycky jsme všichni stáli za sebou, ať na hřišti nebo na lavičce. Nehrajeme každý sám za sebe, ale pro tým, pro Tygry Praha a takto tento turnaj rozhodně bylo. A já všem moc DĚKUJI!

KLUKŮM, RODIČŮM, PETŘE, ALEŠOVI a VŠEM POMOCNÍKŮM, KTEŘÍ NA NF POMOHLI JAKÝMKOLIV ZPŮSOBEM! 

 

Lukáš Celina

Květnový turnaj Tygřat opět senzační

V neděli 13.5. odpoledne se v Jenči sešla Tygřata  ke svému již pátému turnaji. Sešlo se opět přes čtyřicet dětí a to i přes krásné a slunečné počasí. Na dětech je oproti prvním turnajům v zimě vidět neskutečný pokrok. Nedošlo k žádnému zranění, děti byly spokojené. Zápasy byly plné bojovnosti a nasazení. Myslím, že se nemusíme o budoucnost Tygrů obávat.

Dívky U12 – z NF vezeme 10.místo

Ve čtvrtek 26.4. jsme s holčičkami vyráželi do Klatov, kde se od pátku do neděle konalo národní finále. Ještě ve čtvrtek večer jsme absolvovali trénink v místní tělocvičně a dolaďovali formu na páteční zápasy. Po tréninku jsme holkám dopřáli k večeři pizzu, která zmizela jako když lusknu prsty. 

První zápas jsme sehráli v pátek ráno a to hned proti Strakonicím, těm Strakonicím které nás minulý rok porazili v boji o 3.místo v prodloužení. Ten kdo minulý rok byl v Krnově, mi musí dát za pravdu, že jsme se Strakonicemi odehráli totožné utkání jen se štastnějším koncem pro nás. Dobře jsme bránili a rvali se o každý centimetr palubovky, je pravdou že basketbal to pohledný nebyl, ale ubojované vítězství ano! Vzhledem k tomu, že jsme hráli zápas asi 2,5 hodiny neměli jsme moc času zregenerovat. Došly jsme si na oběd a hned po něm jsme jeli na další utkání do tělocvičny na konci Klatov. 

Sadské vosy na nás v druhém zápase vlítly s takovou vervou, že naše holky se totálně sesypaly. Nedokázali jsme se vypořádat s tvrdostí soupeře a několikrát za zápas jsme jim lacině odevzdali míč a z toho jsme dostávali jednoduché koše. Holky jakoby měly svázané ruce, nohy a hlavu zároveň. Nic nefungovalo a my obdržely výprask o 22 bodů. V tu chvíli jsme mohli jen doufat, že Strakonice porazí Sadskou o hodně nebo Sadská zdolá Straky. 

Bohužel druhý den se překvapení nekonalo, Strakonice sice vyhrály, ale ne dostačujícím rozdílem a my i přes vysoké vítězství nad Basket Ostravou spadli do skupiny o 9.-12.místo díky minitabulce. My trenéři z toho měli těžkou hlavu, a moc nás toto zamotání mrzí a přiznáváme že za to trochu můžeme i my. Ale takový je sport, jednou jsi nahoře, jednou dole. 

Ještě v sobotu odpoledne jsme hráli proti domácím holkám z Klatov. Do poločasu bylo utkání vyrovnané, ale v druhé půlce jsme přebrali otěže zápasu do svých rukou a holky urvaly vítězství o 20 bodů. 

Poslední zápas o konečné 9.místo odehráli naše děvčata v neděli dopoledne s Karlovými Vary. První poločas byl jak ze špatného snu. Holky přišly zápas nejspíš odpochodovat a odevzdat, což mně se moc nelíbilo a trochu jsem v poločase děvčata dořval v šatně… ale ono to pomohlo! Na hřiště se vrátily tygřice jak je znám a jak se patří. Nebýt toho špatného poločasu, díky kterému jsme prohrávali až o 25 bodů, tak jsme mohli pomýšlet i na vítězství. 

10.místo z 16 týmů není to místo, se kterým bychom měli být spokojení. Ale aspoň nás to donutí stále lépe pracovat na tréninku, aby jsme se stali lepšími. Holky určitě mají na to se rvát o příčky nejvyšší a do budoucna věřím, že tomu tak bude. 

 

Dívky U13 čtvrté na NF

Ve čtvrtek jsme s družstvem dívek vyrazili na Národní finále do Ostravy. Odjížděli jsme s tím, že bychom rádi hráli o medaile a ideálně si i nějakou domů přivezli. O medaile jsme sice hráli, ale bohužel si nakonec žádnou neodvezli. Odvezli jsme si ale podle mě něco mnohem užitečnějšího – spoustu cenných zkušeností z těžkých a vypjatých zápasů. Kromě toho jsme splnili sportovní cíl této akce – užít si to. Na celém turnaji jsem neviděl jediný tým, který by si Národní finále užil tak moc, jako naše holky. Dále musím poděkovat všem našim rodičům za vytvoření naprosto úžasné divácké kulisy při zápasech i mimo tělocvičnu a především za povzbuzování holek nejen při úspěchu, ale hlavně při neúspěchu.

 

ŠBK Sadská – BŠ Praha 56:51 (8:11, 21:10, 15:16, 12:14)

Na úvod turnaje nás čekal tým Sadské. Loňský vícemistr, který nás na předchozích NF vyřadil v semifinále (v U11) a ve čtvrtfinále (v U12). Musím přiznat, že jsem se malinko bál, že holky budou mít ze soupeře značný respekt, který jim bude svazovat ruce (a nohy). Naštěstí se tak nestalo, od začátku zápasu jsme hráli s chutí a nasazením, bohužel ale s neschopností trefit koš. Po šesti minutách hry svítilo na tabuli skóre 2:3. Poločas se hrál velice vyrovnaně. Ve třetí čtvrtině se Sadské podařilo odskočit na 15 bodové vedení, které jsme sice dotáhli a v závěru měli i volnou trojku na vyrovnání. Trojku jsme ale netrefili a soupeř ještě dokázal s klaksonem skórovat. Ze všech stran výborné utkání.

 

Střelci: Málková 11 (2 trojky), Matasová 8, Ransdorfová 6, Březinová, Samouk 5, Brabcová, Holá 4, Brzoňová 3, Boráková, Macháčková 2, Telecká 1

Trestné hody: 28/12

 

TJ OP Prostějov – BŠ Praha 46:67 (12:14, 13:14, 13:22, 8:17)

Do večerního zápasu jsme nastoupili jako úplně jiné družstvo než dopoledne. Prostějov byl sice o poznání slabší než Sadská (umístil se na dvanáctém místě), ale na výsledku v prvním poločase to moc znát nebylo. Prostějov hrál rychle dopředu a nám se nechtělo vracet se do obrany. Do dvouciferného vedení jsme odskočili až v průběhu třetí čtvrtiny a zlomili tak zápas na svoji stranu. Postoupili jsme tak ze skupiny z druhého místa, ale jednalo se asi o jediný zápas na celém turnaji, ze kterého nemůžeme mít dobrý pocit.

 

Střelci: Málková 12 (2 trojky), Brzoňová, Matasová 10, Březinová 7 (1 trojka), Ransdorfová 7, Macháčková 6, Samouk 5, Holá 3, Hýlová, Šamšová, Telecká 2, Homolová 1

Trestné hody: 27/8

 

TJ Slovan Litoměřice – BŠ Praha 38:52 (8:10, 10:26, 5:11, 15:5)

Ve čtvrtfinále nás čekal tým Litoměřic, který ve své skupině neprohrál jediný zápas a vybojoval si tak postup z prvního místa. Od začátku jsme hráli výbornou nátlakovou obranu, takže soupeř měl velké problémy se uvolnit pro míč a v útoku jsme agresivně útočili do vymezeného území, takže hráčky Litoměřic rychle nabraly fauly a nás posílaly na trestné hody. Utkání se zlomilo na naši stranu ve druhé čtvrtině, kdy jsme několik minut nenechali soupeře vyhodit z autu a vytvořili si tak 17 bodové vedení, které jsme udrželi až do posledních několik minut, kdy už nehrála žádná z našich opor.

 

Střelci: Homolová 11, Brzoňová, Matasová, Samouk 6, Březinová, Málková 5, Brabcová, Ransdorfová, Telecká 4, Macháčková 1

Trestné hody: 34/12

 

BA Sparta – BŠ Praha 54:47 (11:13, 10:12, 18:18, 15:24)

V utkání o účast ve finále jsme narazili na další pražský tým – Spartu. Do utkání jsme nastoupili dobře a tři čtvrtiny jsme hráli vyrovnané utkání, kdy ani jeden z týmů si nedokázal vytvořit vyšší bodový rozdíl. Zápas jsme prohráli až v závěru, kdy se soupeř mohl opřít o svoji oporu, zatímco u nás se vytratilo kolektivní pojetí hry, o které se obvykle můžeme opřít my. Bohužel o výsledku utkání citelně rozhodli rozhodčí, kteří neodpískali ani jeden z útočných faulů při uvolňování hráček Sparty – tento komentář píšu s odstupem, bez emocí a po shlédnutí celého zápasu znovu na videu. Nicméně nemůžeme si stěžovat na rozhodčí, když prohrajeme o 7 a netrefíme 19 trestných hodů… Bohužel jsme tedy do finále nepostoupili, ale zkušenost z takového zápasu se nám do budoucna určitě neztratí.

 

Střelci: Málková 14 (1 trojka), Homolová 7 (1 trojka), Brabcová, Brzoňová 6, Březinová, Matasová 4, Samouk 3, Telecká 2, Holá 1

Trestné hody: 24/5

 

ŠBK Sadská – BŠ Praha 68:38 (12:7, 19:9, 17:16, 20:6)

V zápase o třetí místo nás znovu čekala Sadská. Na holkách bylo vidět, že vůli vyhrát a bojovat mají, ale už to prostě nejde. Fyzicky jsme odpadli už na konci první čtvrtiny a soupeř nám nedal šanci. I přes vyšší bodový rozdíl musím ale naše holky pochválit, v zápase nechaly všechno, a to i když se prohrávalo a všechny byly už značně unavené. Na turnaji jsme se tedy umístili na 4. místě, což je sice škoda, když jsme finále měli na dosah ruky, ale je to stále o 1 místo lepší umístění než minulý rok.

 

Střelci: Brzoňová 9, Matasová 8, Málková 6, Březinová 5, Brabcová, Macháčková 3, Homolová, Samouk 2

Trestné hody: 26/8

 

Zhodnocení turnaje

Hráčky: Za předvedené výkony nemůžu nic vytknout. Tím myslím samozřejmě to, že mám ke každé hráčce tisíc věcí k vytýkání (ještě aby ne, v kategorii U13), ale nemůžu nikomu upřít snahu a nasazení plus to, že jsme odehráli každý zápas s chutí a radostí. Holky musím pochválit i mimo basketbalové hřiště za jejich chování. Holky jsou slušně vychované, nezůstává po nich nepořádek a dokáží spolu skvěle vycházet. I fakt, že chtěly jít všechny fandit Spartě (která nás vyřadila) ve finále, o něčem hovoří – bohužel jsme zápas nestihli z oběda.

 

Fanoušci: Rodiče hráček dokázali v Ostravě vytvořit výbornou atmosféru, ve které se holkám muselo hrát (a myslím si, že hrálo) naprosto skvěle. Mlátit do bubnu a skandovat není složitá činnost, ale dokázat ocenit holky za jejich snahu a nasazení i po prohraných zápasech je něco, čeho nejsou úplně všichni schopni a já vám za to musím všem moc poděkovat.

 

Rozhodčí: Rozhodčí na turnaji nepískali špatně, bohužel nedokázali udržet jednotný metr pro všechny zápasy. V jednom utkání se mohlo prakticky vše a ve druhém byl každý dotek faul. Dále si myslím, že se rozhodčí měli zaměřit více na kroky při zahajování driblinku. Vím o X případech, kdy se naše hráčka rozeběhla s míčem a rozhodčí přestupek nepotrestal – tak nám akorát vznikají špatné návyky.

 

Organizace: Až na menší problémy se stolkem a s představováním týmů byla organizace zvládnutá.

 

Strava a ubytování: Bez problémů.

 

Ostatní: Jak už jsem psal mnohokrát, myslím si, že obranné 3 vteřiny jsou v této kategorii už nesmysl, obzvlášť pokud je dovolená clona. Bez odstoupené slabé strany se dobře postavená clona nedá bránit, což pak ještě více ukazuje sílu clony a jejího trénování. V U13 (a to nejen) bych radši preferoval kvalitní hru 1na1 než kvalitní pick & roll.

 

Závěrem bych rád poděkoval pořadatelům za uspořádání turnaje.

U13 dívky – postup na NF

O víkendu jsme odehráli poslední turnaj PP U13. V Jenči jsme přivítali Slovanku, Počernice a Spartu. Na turnaji jsme si pojistili první místo a postoupili tak na Národní Finále v Ostravě.

 

BŠ Praha – Basket Slovanka 76:45 (25:10, 21:9, 10:10, 20:16)

Do utkání proti oslabené Slovance jsme nastoupili zodpovědně a zápas víceméně rozhodli už v prvním poločase. Bohužel v druhém poločase jsme přestali hrát naši hru a vypadalo to, jak to vypadalo – hrozně. Zápas jsme sice „dokopali“ do šťastného konce, ale k výraznému zlepšení výkonu nedošlo.

 

BŠ Praha – Sokol Horní Počernice 63:47 (8:13, 20:13, 24:9, 11:12)

Druhý zápas probíhal naprosto obráceně než předchozí. Do utkání jsme vstoupili tak, jak jsme se Slovankou zakončili. Naštěstí v průběhu druhé čtvrtiny jsme se probrali, začali spolupracovat v útoku i v obraně a ve třetí čtvrtině jsme našeho soupeře konečně zlomili. Poslední čtvrtinu se už jen dohrávalo a v obou týmech dostaly šanci všechny hráčky. Tato výhra nám zajistili postup z prvního místa na NF.

 

BA Sparta – BŠ Praha 62:60 (16:12, 12:14, 17:22, 17:12)

Druhý den proti Spartě nám o nic nešlo, protože postup z prvního místa jsme už měli jistý. Nicméně jsme chtěli Spartu porazit a udělali jsme všechno pro to, aby se tak stalo. Bohužel soupeř byl o kousek lepší a tak v závěru své vedení udržel. Jednalo se ale o velice pohledný basketbal, který si myslím byl výborným vyvrcholením PP U13. Jedinou kaňkou na utkání byla dvojice rozhodčích, kteří sice nepoškodili ani jeden klub, ale svou neznalostí pravidel a nezkušeností „zkazili“ tak dobré utkání. Závěrem bych ještě poprosil určité rodiče Sparty (pokud to někdo z nich čte), aby už svou energií neplýtvali na mluvení a halekání na naše hráčky v průběhu utkání…

 

Celý turnaj se hrál poměrně dobrý basket. Jenom mě trochu mrzí, že na vyvrcholení sezóny, kde se navíc rozhoduje o účasti na NF, jsou delegováni nezkušení rozhodčí. Trochu jsem čekal, že bude z dvojice rozhodčích vždy alespoň jeden zkušený a ne, že součet odpískaných sezón obou rozhodčích bude menší než 4. Rozhodčí neodpískali ani jeden z našich zápasů dobře, zlobit se na ně ale můžu stejně jako na hráče, který začal s basketem včera a dneska nedal dvojtakt. Zatím prostě nemají dostatečné zkušenosti.

Turnaj také ale znovu ukázal, že clona v této kategorii (minimálně u dívek) ještě není adekvátním prostředkem pro uvolnění hráče. Kromě toho, že se pak hráčky neučí překonávat svého hráče 1na1, tak prakticky každá postavená clona ať na hráče s míčem nebo bez míče byl útočný faul. Clona se v této kategorii už bohužel smí a je velice obtížné ji bránit z důvodu častých útočných faulů clonícího hráče (kdy vzniká pro útok ještě větší výhoda) a s nemožností vypomoct na sbíhajícího/rolujícího hráče, protože pravidlo obranných 3 vteřin stále v platnosti je. Upřímně v kategorii U13 bych zrušil pravidlo 3 obranných vteřin, ale určitě bych znovu zavedl zákaz clonění – minimálně na hráčku s míčem.

U17 – Poslední utkání finálové skupiny

BŠ Tygři Praha    –  BK Žďár nad Sázavou  88: 66 (16:10, 41:31, 64:41)

Možná pod vidinou toho, že soupeř přijel pouze se šesti hráči, jsme sobotní utkání začali více než ospale. Kluci se trápili téměř celý poločas, kdy se nám, i přes časté střídání, nepodařilo výrazně bodově odskočit. Pouze ve třetí čtvrtinu bylo možné náš výkon hodnotit jako výkon týmu, který hraje finálovou skupinu Dorostenecké ligy.

Body – Staniszewski 15, Polidar 13, Kočvara 11

 

BŠ Tygři Praha    –  BK Opava   71: 86 (16:30, 32:50, 51:70)

V posledním utkání finálové skupiny jsme si chtěli potvrdit, že můžeme hrát s týmy, které myslí na postup do Extraligy a zopakovat povedený výkon z Opavy, kde jsme dokázali zvítězit. K obojímu jsme však měli hodně daleko. Do poločasu nás Opava přehrávala ve všem. U našich kluků chyběla kvalita, a hlavně chuť popasovat se se silnějším soupeřem.  Nejen výsledek, ale hlavně výkon, kterým jsme se tento víkend prezentovali bylo nepříjemným zklamáním.

Body – Staniszewski 18, Kočvara 13, Polidar a Weig 8

Skončili jsme na 5.místě finálové skupiny. Do ligy jsme vstupovali s tím, že chceme tuto soutěž hlavně udržet, ale výkony v průběhu soutěže naše ambice zvýšily. Nedokázali jsme ale udržet vysokou kvalitu hry a do baráže o Extraligu U17 nepostoupili.

Kluci U14 ukončili minulý víkend extraligu výhrou

BŠ Tygři Praha – Sršni Písek        65:84 (18:19, 30:40, 48:63)

Mladší kluci proti druhému týmu naší extraligové skupiny odehráli o mnoho lepší utkání než v prvním souboji. Oba týmy hrály rychlý a jednoduchý basket. Písek nás předčil v produktivitě a v lepším řešení situací. Kluci ale bojovali a i přes prohru se za svůj výkon nemusí stydět.  

Nejvíce bodů – Tomáš 15, Filip 13, Martin 11, Jakub 8

 

BŠ Tygři Praha – FIO Banka Jindřichův Hradec 70:68 (31:16, 44:22, 62:40)

Do posledního utkání kluci vstupovali s jasným cílem – ukončit sezónu výhrou. V prvním vzájemném utkání jsme v Jindřichově Hradci prohráli o 20 bodů, měli jsme tedy soupeři co vracet. Od začátku se vše vyvíjelo na výbornou. Kluci skvěle bránili a v útoku se dařilo téměř vše. Již v poločase jsme měli více než dvacetibodový náskok a oprávněně jsme se radovali z předváděné hry. Škoda našeho výkonu po přestávce. Třetí čtvrtina skočila nerozhodně, ale v poslední jsme absolutně přestali hrát a soupeři narostla křídla. Ač to dlouho vypadalo na jednoznačnou záležitost, nakonec jsme se do poslední vteřiny obávali o výsledek. Kromě špatné poslední čtvrtiny nás zamrzelo i nešťastné zranění kapitána Vojty (jeho zlomený nos je po operaci zase rovný).

Nejvíce bodů – Tomáš 16, Martin a Tony 11

V naší skupině extraligy U14 jsme skončili na 6. místě, od postupu na Mistrovství republiky nás dělily dvě výhry. Kluci si tímto výsledkem zajistili místo v lize U15 bez nutnosti hrát kvalifikaci.

 

3NA3 Pohár PBS – Holky třetí, kluci pátí

V neděli 18.3. se odehráli finálové zápasy soutěže 3na3 o pohár předsedy pražského basketbalového svazu. Naše oba týmy chlapců a dívek se probojovali do čtvrtfinále, kde dívky porazily klučičí tým USK Praha a chlapci po rozespalém výkonu nestačili na Sokol Dubeč. Škoda, takhle do bojů o medaile zasáhly jen děvčata a klukům zbývalo se jen porvat o 5.místo.

Kluci nejdříve v souboji poražených čtvrtfinalistů vyzvali Sokol Královské Vinohrady, které s přehledem převálcovali a v přímém souboji o  pátou příčku vyzvali rovněž kluky z USK. Stejně jako děvčata toho naši tygři soupeřům moc nedovolili a po čtyřech vyhraných šestinách a dvou remízách bereme 5.místo v soutěži. 

Holky v semifinále bohužel nestačily na tvrdého klučičího soupeře z Kbel. Zápas svojí agresivitou spíš připomínal ragby než košíkovou, ale jsem rád že se tygřice nenechaly zmlátit a ba naopak, klukům pár ran rozdaly. Nezbývalo nám nic jiného, než se porvat o bronzovou medaili s týmem Dubče. Na rozdíl od kluků, si holky výborně poradily s nejvyšším hráčem Dubče a téměř mu nic nedovolily. Díky dobré a pozorné obraně, jsme soupeře přehrály a zaslouženě si tak došly pro vítězství a 3.místo v poháru.   

Rodiče, trenéři, diváci a ostatní sledující mohli během celého turnaje pozorovat u obou našich týmů krásné akce hoď a běž, urputné souboje ve hře jedna na jedna a nasazení v obraně. Nebylo nás díky nemocem mnoho, a i když to párkrát vypadalo, že někteří na hřišti umřou, tak jsme to zvládli. 

Všem reprezentujícím tygrům patří velká pochvala za celou prošlou cestu soutěží a předvedené výkony, a holkám ještě gratulace k zisku bronzových medailí.